Slávnostná svätá omša spojená s požehnaním dokončeného obnoveného Mariánskeho stĺpa

Mariánský sloup povstal jako Fénix z popela. Uplynulo víc než sto let od barbarského svržení symbolu statečnosti Pražanů, kteří uhájili svoje město před drancováním švédské soldatesky. Té se podařilo doslova vyrabovat levobřežní (západní) část Prahy, Malé Strany a Hradčan včetně Pražského hradu. Neradi si přiznáváme, že toto je skutečností, proč často i násilná rekatolizace mohla být úspěšná.

Nové vyzdvižení mariánského sloupu není jakousi kompilátorskou replikou, ale uměleckým dílem statečných, kteří mají sílu komunikovat symbolikou historické skutečnosti, která ožívá v jejich náročném uměleckém zpracování, které si váží umělců a jejich děl, která vytvářejí panorama naší vlasti. Na téma mariánského sloupu bylo napsáno mnoho děl, publikací, filmových zpracování či televizních shotů včetně výbušné diskuze nejen o minulosti, ale i o současnosti. Na tržišti, kde v raném středověku byli lidé prodáváni do otroctví vypíná se Immaculata jako socha svobody. Je také odpovědí o vítězství svobody nad otrokářskými systémy nacismu i komunismu. Současně však je i varováním, že bez vzájemné spolupráce, úcty a respektu, ale i slušnosti a zbožnosti nebude naše matička Praha svobodná. To mě přivádí k myšlence, že mariánský sloup je vlastně největší oslavou pravobřežní části Prahy, té východní, která musela a musí bojovat o svoji svobodu. Náš antipod, Brno, oslavuje den Brna, tedy statečnou obranu před tím samým nepřítelem. Myslím, že i podil, který mají občané i města Moravy na obnově mariánského sloupu, by si zasloužil dvojhlas oslavující statečnost, věrnost a svornost při hájení základních práv a svobod.

 

Dominik kard. Duka OP

01.03.2024

 

 

 

 

Nájdete nás na: